Svatý novomučedník Gorazd II.,biskup český a moravsko-slezský Obsah této stránky: Jeho život několika slovy Z díla sv. Gorazda, nového mučedníka Svatí novomučedníci čeští (ke svatořečení druhů vladyky Gorazda: Václava Čikla, Vladimíra Petřeka a Jana Sonnenvenda a dalších) Sborník »Pastýř a Martyr« Další statě o tomto pravoslavném světci naší doby Adresy na jiné publikace Přehled literárního díla vladyky Gorazda Modlitební služba ke sv. mučedníku Gorazdovi Ikonografie a dochované záběry Pravoslavný episkop Gorazd, český a moravsko-slezský
První nástupce na moravském biskupském stolci svatého Metoděje po tisíci letech. Svatý Metoděj před svým blaženým skonem určil za svého nástupce sv. Gorazda I., který byl nedlouho po Metodějově smrti spolu se všemi učedníky cyrilometodějskými z Moravy vyhnán latinským kněžstvem a uchýlil se na Balkán, kde pak dále pokračovala Metodějova biskupská linie. Na Moravě však byla vyhnáním pěti Metodějových žáků (Gorazda, Klimenta, Angelára, Nauma a Sávy) a drastickou likvidací cyrilometodějské slovanské církve Metodějova linie ukončena; dále se na Moravě můžeme setkat již jen s biskupy latinskými a převážně nepravoslavnými1. Metodějova cyrilometodějská církev byla obnovena až na začátku XX. století a to biskupským svěcením sv. Gorazda II. (v Bělehradě 1921). Tímto obnovením nemáme toliko na mysli obnovení východního obřadu u nás, ani pouze sloužení bohoslužeb v národním jazyce, či vrácení možnosti ženatého kněžstva (to vše jsou věci jistě důležité, duchem prvokřesťanské, ale nikoliv nejpodstatnější); především máme na mysli obnovení pravoslavné Církve - tedy Církve zachovávající víru svatých apoštolů, prvokřesťanské obyčeje a autenticky křesťanskou duchovnost. Jeho život „několika slovy...“Rodným jménem Matěj Pavlík. Původně byl katolickým knězem. Setkali bychom se s ním v duchovním proudu, který v dobách kolem vzniku České republiky usiluje o reformu římsko-katolické církve v duchu prvokřesťanské praxe (bohoslužba ve srozumitelném jazyku, ženaté kněžstvo apod.). Po papežově odmítnutí jakýchkoliv reforem opouští tento proud římskou církev a lidé masově přestupují do nově se utvářející Československé církve (dnes s přídomkem "husitská"). — Tato církev se v oněch dobách představuje jako orientovaná k pravoslaví a přijímá základy pravoslavné věrouky a posvátné tradice. O Pravoslaví se zdejší lidé dozvídají, že zachovává apoštolskou posloupnost biskupů, uznává sedm všeobecných sněmů, má sedm (hlavních) svátostí a netrpí pozdějšími dodatky ve víře a v církevní praxi jako církev římská. Hnutí Československé církve se však bohužel rozděluje na proud liberální (vedený dr. Karlem Farským) a proud pravoslavný, v jehož čele stanul sv. Gorazd II. Ti, kdo si chtějí zachovat původní pravoslavnou orientaci, musejí z Československé církve vystoupit a vstoupit do nově utvořené místní pravoslavné církve. Představitelem Československé pravoslavné církve se posléze stává vladyka Gorazd. — Budují se pravoslavné chrámy (jedinečná architektura; dnes patří mnohé z nich mezi stavební skvosty Moravy a chráněné kulturní památky), do češtiny jsou překládány texty bohoslužeb, organizuje se život církve - to vše pod vedením a inspirací biskupa Gorazda, který se stal nejen představitelem místní pravoslavné církve, ale i její duší... Na vladyku Gorazda se zachovala vděčná vzpomínka mnohých jeho současníků, kteří hovoří o jeho nesmírné pokoře, obětavosti, pracovitosti; jeho život se vyznačoval hlubokou nepředstíranou zbožností, askezí a hlubokým duchovním životem - mnozí v něm již za jeho života viděli světce. — Ideově se ve svém dílu obnovitele pravoslaví u nás obracel především k čistotě a jiskře prvotního křesťanství a k cyrilometodějství, na něž se stále odkazoval. Českou pravoslavnou církev viděl a představoval jako jedinou právoplatnou nástupkyni církve založené zde sv. Cyrilem a Metodějem, oprávněnost čehož neúnavně dokazoval. — Součástí obnovování pravoslaví u nás byl i zápas proti mnohým, kteří tomuto Božímu dílu nepřáli a útočili na ně všemi prostředky. Vladyka musí neustále vyvracet zlomyslné pomluvy, svádět nerovný boj s mocnými a bránit pravoslavnou církev před bouří nenávisti, která ji chtěla smést z naší země. Dnes vidíme, že Bůh byl s ním. — Namáhavá ale plodná práce je narušena německou okupací a násilně ukončena událostmi kolem atentátu na Heydricha. Parašutisté, kteří atentát vykonali, našli nakonec útočiště v kryptě pravoslavného chrámu v Praze - tedy pod katedrálních chrámem biskupa Gorazda. Úkryt byl prozrazen a při dobývání krypty parašutisté zahynuli. Svatý Gorazd se pokoušel zachránit církev a vzal celou vinu na skrývání atentátníků před okupačními úřady na sebe (přestože o úkrytu parašutistů v kryptě zpočátku vůbec nevěděl), nabízeje svůj život za životy ostatních a zachování církve. Nacisté ho zatkli a spolu s jeho dvěma pražskými kněžími a předsedou katedrálního sboru starších po několikaměsíčním mučení dne 4. září 1942 popravili. Na smrt bylo deportováno do koncentračního tábora mnoho osob z blízkého okruhu vladyky. Veškeré pravoslavné kněžstvo (z Gorazdovy církve) bylo deportováno do Německa na nucené práce. Majetek církve byl konfiskován, chrámy zapečetěny, jejich zařízení rozkradeno, bohoslužby zakázány, církev úředně rozpuštěna a práce pro ni se trestala smrtí. Zastřelením svatého mučedníka Gorazda získalo české Pravoslaví svého novomučedníka, který se přiřadil k družině dávných českých svatých: Václava a Ludmily, Ivana Českého a Prokopa Sázavského... Spolu s nimi i se svatými Cyrilem a Metodějem i sv. knížetem Rostislavem a sv. Gorazdem I. i všemi svatými se za české pravoslavné dílo pod Božím trůnem přimlouvá tedy i nový mučedník - svatý biskup Gorazd II. Svatí novomučedníci češtíKe svatořečení druhů vladyky Gorazda: Václava Čikla, Vladimíra Petřeka a Jana Sonnenvenda a dalších) umučených za účast na úkrývání našich vojáků, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Zde si můžete přečíst o životech novomučedníků a k jejich svatořečení Z díla sv. biskupa Gorazda, které je dostupné v elektronické podobě:
»Pastýř a martyr«Výběr ze stejnojmenného sborníku statí o svatém vladykovi:
Další články, informace, vzpomínky a studie o svatém Gorazdu II.:
Na weblogu »Ambon«:
Adresy na jiné publikace:
Přehled literárního díla vladyky Gorazda:
Modlitební služba ke sv. mučedníku GorazdoviLiturgická služba PDF Posvátné hymny ke vzývání sv. Gorazda
Tropar (hlas 4.)
Kondak (hlas 2.)
Dle znění redigovaného na konferenci moravských presbyterů 8. listopadu 1994 a následně schváleného posvátným synodem. (Při provádění notové sazby bylo u jednoho verše kondaku změněno dělení a zároveň byl upraven tvar jednoho slova.) Tropar i kondak s notací v PDF
Ikonografie svatého GorazdaIkona v PDF (velké rozlišení pro tisk).Ikonografie světitele mučedníka Gorazda je k nahlédnutí v internetovém pravoslavném kalendárium k datu 4. září 2021 (resp. 2013; pro ostatní roky si upravte v adrese webu aktuální rok).
Archivní záběry a fotografie, které se dochovaly:
Fotogalérie dobových snímků z pražské pravoslavné katedrály, jak vypadala po dobytí německými nacisty v r. 1942. (Začíná fotografiemi vladyky Gorazda a otce Petřka po mučení Gestapem, následuje snímek z jejich poslední půlnoční paschální bohoslužby, a pak jsou obrázky ze zdevastovaného chrámu.) Animovaný krátký film o sv. Gorazdovi. Ke smutnému výročí heydrichiády - krátká video etuda Poznámka: 1) Latinská církev byla sice jako celek až do r. 1054 pravoslavnou, ale zde na Moravě se latinské křesťanství presentovalo již v 9. století ve své heretické podobě: trojjazyčná hereze (sv. Konstantin-Cyril to nazval "pilátnictvím"), filioque (nejvážnější latinská hereze trvající až po dnešní časy a zasahující samo jádro křesťanské nauky - tedy deformující učení o přesvaté Trojici) a další, na které je poukazováno v historických památkách. (Zpět do textu)
Viz též stránky zabývající se pravoslavnou církevní historii v Československu: Historická cesta Pravoslaví u nás a stránku cyrilometodějskou
|
