Došlo k útokům spojeneckých armád některých zemí NATO proti svrchované Jugoslávii, která je v současnosti tvořena federací Srbska a Černé Hory. Došlo tak k porušení základních pravidel mírové koexistence národů Evropy a narušení míru, jež od 2. světové války nemá na našem kontinentu obdoby. Proti již několik let mezinárodně izolované Jugoslávii zaútočily se zdrcující silou letecké síly USA, Velké Británie, Německa a dalších zemí.
Jako záminky k započetí této agrese, jež odporuje všem mezinárodním ujednáním a zásadám, využily západní mocnosti složité politické situace Kosovských Albánců, jejichž práva údajně nebyla respektována. Přitom je známo, že v provincii Kosovo v rámci Jugoslávie fungovaly veškeré islámské a albánské náboženské, vzdělávací i kulturní instituce a bylo plně respektováno právo Kosovských Albánců používat svůj mateřský jazyk.
Navzdory těmto skutečnostem nacionalističtí vůdcové Kosovských Albánců vytvořili v oslabené Jugoslávii s pomocí svých krajanů a podpůrců ze západních zemí a Albánie paralelní politické struktury a militantní tzv. "kosovskou osvobozeneckou armádu".
Tyto paralelní politické struktury a tzv. "armáda" destabilizovaly situaci v provincii a vznesly na mezinárodní úrovni požadavek odtržení Kosova, které patří k historickému jádru Srbska, od federální Jugoslávie. Kosovští Albánci pak odmítli všechny formy široké politické autonomie i požadavek úplného odzbrojení, jak jim bylo nabídnuto ze strany jugoslávských představitelů. Další scénář konfliktu je v podstatě stejný jako v Československé republice v období mnichovského diktátu. Jako jediná šance pro mír je tentokrát uváděn vstup a de facto okupace části území suverénního jugoslávského státu vojsky Severoatlantické aliance.
Skrývaným cílem tu však je – podobně jako u předcházejících válek na Balkáně – komerční zisk a státní zakázky pro několik zbrojařských firem a prosazení zájmů jednotlivců a to i za cenu vraždění lidí a ničení materiálních zdrojů malé země na Balkáně. Tou zemí je dnes federace Srbska a Černé Hory, která odmítla přijmout mezinárodním úmluvám odporující požadavky Aliance.
Vedení války může také napomoci rozhýbání a růstu ekonomiky USA a několika západoevropských zemí. Zbrojařské firmy platí provize svým politikům a novinářům za zakrývání skutečných cílů agrese proti Jugoslávii a za obhajování náletů před obyvateli vlastních zemí. Nesmírně trpí a umírají jenom Srbové a také Kosovští Albánci, jejichž situace se díky útokům NATO neustále zhoršuje.
Jsem podobně jako tisíce Čechů a Slováků otřesen tím, čeho se Severoatlantická aliance dopustila vůči Srbsku a Černé Hoře a nepřímo i vůči Kosovským Albáncům, jejichž zájmy údajně representuje. Myslím si, že každý svobodný občan, kterému není lhostejné utrpení a vraždění Srbů, Černohorců a Kosovských Albánců odsuzuje spojeneckou agresi, násilí a válku v Jugoslávii a všude jinde ve světě. To, co se děje v Jugoslávii, ukazuje, že opět přichází čas prokázat občanskou statečnost a odvahu. Prostě říci: "Král je nahý!"
Rozhovor s mimořádným a zplnomocněným velvyslancem SR Jugoslávie Djoko Stojičičem
Kdo a proč vyvolal a podporuje válku na Balkáně?
Skok na seznam »za dveřmi«
Skok na Homepage