Soubor dokumentárních fotografií - Jugoslávské
jaro 1999
Několik desítek fotografií dokumentuje důsledky
humanitárního bombardování Jugoslávie státy NATO v
roce 1999. První stránku věnujeme Milici Rakič
(1996 - 1999), která byla zabita 17. dubna 1999
kazetovou bombou v Batajnici. Stala se první v
řadě dětských obětí náletů na jugoslávské cíle.
...
Dokumenty k úmrtí Milice Rakic
Milica Rakic se v dubnu 1999 stala první dětskou
obětí náletů NATO na Jugoslávii. Byla zabita
kazetovou bombou v Batajnici nedaleko Bělehradu.
Byly jí tři roky.
...
Porušení norem menzinárodního práva státy NATO
O tom, že v případě bombardování Jugoslávie v roce
1999 šlo o porušení Charty OSN a celé řady
dokumentů mezinárodního práva lze vzhledem k
množství vyjádření relevantních právníků jen těžko
pochybovat. Zde je jeden z pohledů na tuto otázku.
...
Důsledky bombardování Jugoslávie
Dokumentační souhrn škod způsobených na území
Svazové republiky Jugoslávie v důsledku
bombardování členskými státy NATO. Civilní oběti,
zničení nemocnic, škol, průmyslových, zemědělských
objektů, ničení infratruktury a také kulturních
památek. Seznam, který mají k dispozici
mezinárodní soudní orgány.
...
Žaloba mezinárodní skupiny právníků proti
představitelům NATO a jeho členských států u
Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou
Jugoslávii
Skupina mezinárodních právníků v čele s prof.
Michaelem Mandelem podala podnět Mezinárodnímu
trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu
ke stíhání představitelů NATO, představitelů jeho
členských států a také velitelů akce proti
Jugoslávii .
...
Trestní oznámení předsedy Českého národního hnutí
za mír a lidská práva Romana Raczynského na M.
Zemana a J. Kavana
Na tiskové konferenci 24. října 2000 v Praze
oznámil předseda Českého národního hnutí za mír a
lidská práva Roman Raczynki podání o skutečnostech
nasvědčujících tomu, že premiér Zeman a ministr
zahraničí Kavan se vyslovením souhlasu s
bombardováním Jugoslávie za ČR dopustili trestného
činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Z této
tiskové konference je rovněž vyjádření autora
podání k celé záležitosti. (Dole pod čarou je text podání.)
...
Jiří Müller o Jugoslávii a Kosovu
Jiří G. Müller se v poslední době systematicky
věnoval problematice kosovské krize a vývoji ve
Svazové republice Jugoslávie. Své články
publikoval zejména v deníku Právo, dále v
měsíčníku Mezinárodní politika, revue Trend,
časopisu Demokrat a také v některých zahraničních
titulech. Přinášíme souhrn článků s touto
problematikou z inkriminovaného období.
...
Kosovská narkomafie
Celé poslední desetiletí je všeobecně známo, že
kosovské separatistické hnutí bylo financováno
zejména z obchodu s drogami a další kriminální
činnosti. Právě tyto živly se některým staly
přáteli. Proč? Souhrn dvou desítek článků na toto
téma je zařazeno v rubrice MONITOR.
...
Od divize Skanderberg k UCK
Velká slova o multietnickém Kosovu, která
přednášeli představitelé NATO a dalších
protagonistů či obhájců útoku proti Jugoslávii v
roce 1999 se více než míjí s dnešní skutečností.
Poprvé od konce II. světové války byla v Evropě
část území "vyčištěna" od Židů. Několik článků -
včetně očitých svědectví - je v rubrice MONITOR
...
in memoriam Památce Milice Rakič 1996 - 1999
...
Sdělení pro účastníky tiskové konference dne 24. října 2000
V období od 24. března 1999 do začátku června téhož roku podnikly ozbrojené síly členských států NATO bombové a raketové útoky na území Svazové republiky Jugoslávie a způsobily závažné lidské a materiální škody.
Stalo se tak v příkrém rozporu s normami mezinárodního práva, zejména Chartou OSN, ale také s vlastním základním dokumentem NATO, Washingtonskou smlouvou. Toto porušení prokázala již řada právních expertů na mezinárodní právo nejen v zahraničí, ale i v České republice
Jako od členského státu NATO byl také od České republiky vyžadován k těmto bombovým a raketovým útokům souhlas vlády České republiky.
Nabyl jsem přesvědčení, že Miloš Zeman jako předseda vlády a Jan Kavan jako ministr zahraničních věcí tím, že zprostředkovali souhlas vlády ČR s tímto krokem NATO, porušili právní řád České republiky a svou ústavní povinnost jednat v souladu se zákony tohoto státu, neboť jak Charta OSN i Washingtonská smlouva jsou součástí právního řádu České republiky. Zákonnou povinností M. Zemana a J. Kavana bylo odmítnout zprostředkování souhlasu vlády se záměrem NATO. Navíc oba tito ústavní činitelé po vzájemné dohodě o své vůli vyjádřili souhlas s druhou etapou útoků, které se dotkly zejména civilních cílů.
Vše nasvědčuje tomu, že Miloš Zeman a Jan Kavan svým postupem naplnili skutkovou podstatu trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 zákona 140/1961 Sb., neboť jako veřejní činitelé s úmyslem způsobit jinému škodu vykonávali svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu a způsobili svým činem značnou škodu či jiné zvláště závažné následky.
Vzhledem k těmto skutečnostem jsem oznámení o skutečnostech které nasvědčují spáchání uvedeného trestného činu M. Zemanem a J. Kavanem podal dne 1. června 2000 Polici České republiky a informoval jsem o těchto skutečnostech také Nejvyšší státní zastupitelství. Poté jsem byl na den 27. června 2000 předvolán na Policii ČR k podání vysvětlení, při tomto jsem se odvolal na písemné podání. Nejvyšší státní zastupitelství předalo podnět Státnímu zastupitelství Praha 1, které následně předalo Policii České republiky. Očekávám zprávu o výsledcích šetření, jak jsem požádal ve svém oznámení.
Změněná politická situace v Jugoslávské svazové republice a konec působení B. Clintona a M. Albrightové v americké exekutivě dávají nyní navíc možnost provést objektivnější analýzu a reflexi všech událostí. Zdá se, že ve světě toto již probíhá. Svědčí o tom i příležitostné informace v našem tisku. Doufám, že mé oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že Miloš Zeman a Jan Kavan se v souvislosti s bombardováním Jugoslávie dopustili trestných činů může přispět širšímu rozboru také v České republice.
Žaloby proti některým představitelům členských států NATO v souvislosti s bombardováním a raketovými útoky na Jugoslávii byly podány v řadě zemí a také u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu a jsou v různých etapách projednávání. Mé podání je možné přijmout také jako určitou součást těchto aktivit usilujících o nadřazenost práva svévoli.
Jsem však přesvědčený, že vedle pohledu mezinárodního práva jde také o vnitřní věc České republiky, nakolik se smíří s tím, že její ústavní činitelé zřejmě porušují zákony, jejichž naplňování zvláště oni by měli dbát. Vedle právního pohledu se jistě jedná také o morální stránku věci. Jako nezanedbatelné se mně jeví, že se jedná o politiky, kteří své současné postavení dosáhli také upozorňováním na potřebu fungování právního státu a deficit naplňování práva v České republice. Zábavná není jistě ani skutečnost, že Jan Kavan v příslušné době stál v čele koordinační rady českých mírových organizací.
Chápu své oznámení jako podporu hledání pravdy pro níž lhůta ještě nevypršela, stejně jako promlčecí doba uvedeného trestného činu, kterého se podle mého pohledu Miloš Zeman a Jan Kavan dopustili.
Zpět na rozcestník o problematice Jugoslávie