Oficiální stanovisko Ruské pravoslavné církve
k ustanovení homosexuála za biskupa Episkopální církve

Církev nemůže schválit
zvrácení lidské přirozenosti,
která byla stvořena samotným Stvořitelem.

Prohlášení Oddělení vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu

V souvislosti s tím, že dne 2. listopadu 2003 byl v Episkopální církvi v USA uveden do hodnosti biskupa homosexuál, který se otevřeně (veřejně) tak projevuje, bylo Oddělení vnějších vztahů Moskevského patriarchátu pověřeno učinit toto zvláštní prohlášení.

Homosexuální pohlavní styk byl v křesťanské Církvi vždy hodnocen jako těžký hřích.

Existují jasná a nesporná biblická svědectví o tom, že podobné vzájemné mezilidské vztahy jsou pro křesťana nepřípustné: "Nebudeš ležet s mužem jako s ženou - je to ohavnost," "leží-li kdo s mužem jako s ženou, tak oba spáchali ohavnost a budou odevzdáni smrti, jejich krev padne na ně" (Levit 18,22; 20,13). Apoštol Pavel naprosto zřetelně hovoří o "vášních, o nichž je stydno mluvit", jimž propadli lidé, kteří "zaměnili pravdu Boží za lež": "Ženy jejich zaměnili přirozené obcování za protipřirozené. Podobně i muži, opustivše přirozené obcování s ženským pohlavím, rozpálili se vášní druh k druhu." Apoštol poukazoval na nevyhnutelný "spravedlivý Boží soud" nejen nad těmi, kteří "páchají zvrácenosti" a jsou "plni veškeré nespravedlnosti a smilstva", ale i nad těmi, kteří "ospravedlňují ty, jež toto páchají" (1. Řím 1,18-32).

Takoví lidé sebe oddělují od jednoty víry. Podle slova apoštola, takoví nevejdou do věčného života: "Neklamte se - ani smilníci, ani modláři... ani muželožníci... nezdědí Království Boží" (1. Kor 6,9-11).

Přívrženci ustanovování homosexuálů (na kněze a biskupy) tvrdí, že v Písmu svatém není přímého odsouzení sexuálních styků tohoto druhu. A výše uvedené biblické texty se prý nemají chápat doslovně, jako to činí - dle jejich mínění - jenom fundamentalisté a konservativci. Jenže v takovém případě lze jakýkoliv biblický text interpretovat v libovolném smyslu - podle momentálních přání té či jiné skupiny lidí.

Biblické texty odsuzující homosexualitu jsou jasné a nedvojsmyslné. Zformovaly křesťanskou mravnost a vychovaly mnohá lidská pokolení, založily současnou kulturu. Odmítání přímého významu slov apoštola Pavla protiřečí nejen mnohasetleté křesťanské tradici jejich chápání, ale také prostému zdravému rozumu.

Homosexualita je hřích oddělující člověka od Boha. Současně však Církev neodmítá pomoc těm něšťastným, kteří jsou v zajetí tohoto hříchu. Bůh je láska a křesťané se mají modlit za všechny hříšníky a přát jim spásu. Leč Církev nemůže schvalovat zvrácení lidské přirozenosti, která byla stvořena samotným Stvořitelem. Církev nemůže žehnat pokažení Božího obrazu, který je nejvyšším principem důstojenství člověka. Církev učí o prvopočátečním rozdělení pohlaví, o čistotě a předurčení člověka ke svatosti. Střeží tradici křesťanského manželství mezi mužem a ženou, které je požehnáno samotným Pánem v Káně Galilejské. Církev by přestala být svědectvím o svatosti, čistotě a Boží pravdě, kdyby opustila učení, jež jí bylo Bohem zjeveno.

Ve vývoji, který nastal v americké Episkopální církvi a některých dalších křesťanských společenstvích západního světa, spatřujeme veliké nebezpečí pro současného člověka. Lidé postupně přivykají tomu, že homosexualita není odkloněním, není zvráceností, ale pouhým jedním z druhů "lásky", kterému žehná dokonce i církev. Vždyť vedení Episkopální církve v USA na generálním konventu v Minnesotě v r. 2003 schválilo možnost požehnání stejnopohlavním manželstvím. Dokument, který konvent přijal, poskytuje místním společnostem i farnostem právo, aby si samy vypracovaly obřady pro požehnání stejnopohlavním dvojicím.

To vše má strašné následky: k homosexualitě se připojují lidé s normální sexuální orientací.

Naše víra je vybudována na Božím slovu, které chrání nezměnitelnou Boží pravdu. Liberální názor na vztah Církve k homosexualitě je cestou ničení samých pilířů Církve, která se tím stává podobnou světským společenským institucím.

Ruská pravoslavná Církev v průběhu téměř dvou stovek let udržovala dobré vztahy s Episkopální církví v USA. Naše kontakty zůstaly srdečné a přátelské i v období "studené války", kdy zvláště křesťané ochraňovali vzájemné pochopení a prokazovali si navzájem podporu ve světě rozděleném na nepřátelské vojenské bloky. Episkopální církev v USA podporovala pravoslavné křesťany naší země v době pronásledování křesťanské víry. Zvláště přátelskými se vztahy mezi našimi církvemi staly v počátku 90. let 20. stol., kdy byla založena společná koordinační komise pro spolupráci mezi Ruskou pravoslavnou církví a Episkopální církví v USA. Komise připravila a uskutečnila tři teologické konference, úspěšně realizovala společné sociální a vzdělávací projekty, organizovala vzájemné návštěvy.

Jenže "vysvěcení" biskupa-homosexuála činí nemožným jakékoliv stýkání se s ním samotným i s těmi, kdo ho ustanovili. Nemůžeme spolupracovat s těmito lidmi nejen v oblasti teologického dialogu, ale ani v humanitární a nábožensko-společenských sférách. Nemáme právo připustit ani náznak souhlasu s pozicí, kterou zaujali, protože ji shledáváme hluboce antikřesťanskou a rouhavou.

Kvůli nastalé situaci je Ruská pravoslavná Církev nucena pozastavit práci společné koordinační komise a zmrazit své vztahy s Episkopální církví v USA.

Snažíme se zachovat kontakty a spolupráci s těmi americkými biskupy, kteří zjevně prohlašují věrnost mravnímu učení svatého Evangelia a staré nerozdělené Církve.

Modlíme se, aby náš Bůh, Bůh lásky a smíření, přivedl k rozumu (poučil) členy americké Episkopální církve a pomohl jim vrátit se na cestu Pravdy, kterou je Pán Ježíš Kristus (Jan 14,6).

Publikováno na: portal-credo.ru (17.11.2003)

Oficiální prohlášení Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku k otázce homosexuality

Zpět na rozcestník „Srovnávací bohosloví, sektologie, ekumenismus“

Skok na Homepage