Papežský diktát

(Dictatus papae)

V době papeže Řehoře VII. (+ 1085) byl připraven teoretický program, který měl zafixovat všechny principy hlásané tímto papežem. Tento dokument velice dobře vystihuje tendence, které prosazovali papežové po velkém rozkolu (odpadnutí Říma od Východních pravoslavných církví v r. 1054). Proto ztroskotaly všechny pokusy o znovusjednocení (resp. unie) s pravoslavnou církví, která tyto principy nezná a od prvních staletí se řídila sněmovním principem (tj. církevní sněm je vrcholnou správní autoritou církve). Hlavní zásady "diktátu" jsou tyto:

1.) Jen římský papež je všeobecný (tj. celosvětový; katolický) - univerzální biskup, jeho jméno je jedinečné svého druhu na světě.

2.) Jedině on má právo svrhnout nebo povýšit biskupy, a to dokonce i v jejich nepřítomnosti a bez souhlasu sněmu.

3.) On jediný má právo vydávat nové zákony církve, dělit, spojovat anebo přenášet biskupské stolce.

4.) Jen on může používat císařské regálie; všechna knížata mu musí líbat nohy, on má právo sesadit císaře a osvobodit poddané od jeho nadvlády.

5.) Jeho moc je vyšší než moc všech diecézních biskupů.

6.) Může revidovat všechny rozsudky, ale jeho rozsudek je neodvolatelný (bez možnosti apelace).

7.) S jeho dovolením mohou podřízení obviňovat své představené.

8.) Všechny důležitější věci každé církve řeší on sám.

9.) Bez jeho rozkazu se ani jeden sněm nesmí nazývat všeobecným.

10.) Římská církev se (prý) nikdy nemýlila, jak o tom (prý) svědčí Písmo svaté, a nikdy se mýlit nebude.

11.) Papež je vyvýšen nad všechny soudy a skrze zásluhy sv. Petra - bez jakýchkoliv pochyb - se stává svatým.

Literatura:
Prof. ThDr. P. Aleš: Církevní dějiny III.

Zde je kompletní přehled všech 27 tezí tohoto historického dokumentu:

• I. teze: Římská církev je založena samotným Pánem.
• II. teze: Římský biskup jako jediný může být po právu nazýván obecným.
• III. teze: Pouze on může ustanovovat a sesazovat biskupy.
• IV. teze: Jeho legát, i když nižšího důstojenství, budiž představen nade všechny biskupy na koncilu, a je mu dovoleno pronášet proti nim klausuli o sesazení.
• V. teze: Může sesazovat nepřítomné. (pozn.: pravděpodobně se tím myslí sesadit z úřadu ty biskupy, kteří nejsou dlouhodobě přítomní ve svých diecézích)
• VI. teze: Není dovoleno, mimo jiné, pobývat ve společném domě s tím, koho on vyobcuje z Církve Svaté.
• VII. teze: Pouze jemu náleží právo podle potřeby doby tvořit nové zákony, ustanovovat nové obce, činit z kanonií opatství a obráceně dělit bohatá biskupství a chudá slučovat.
• VIII. teze: Pouze on může disponovat císařskými odznaky.
• IX. teze: Pouze jemu musejí všechna světská knížata líbat nohy.
• X. teze: Pouze jeho jméno budiž připomínáno v církvi. (pozn.: tj. i v kostele při mši)
• XI. teze: Neboť toto jméno je jedinečné v celém světě.
• XII. teze: Budiž mu dovoleno sesazovat císaře.
• XIII. teze: Je mu dovoleno přemísťovat biskupy na různá místa podle potřeby.
• XIV. teze: Pouze on má moc světit a ustanovovat kleriky kteréhokoli kostela se mu zlíbí.
• XV. teze: Může zakázat konání služeb ustanovených kněží pro své ordináře a příjímání vyšších svěceních od jiných biskupů.
• XVI. teze: Žádný synod nemůže být zván obecný bez jeho souhlasu.
• XVII. teze: Církevní právo nemůže být měněno a doplňováno bez jeho souhlasu.
• XVIII. teze: Výrok jím ustanovený nemůže být nikým odvolán; pouze on sám může tento výrok odvolat.
• XIX. teze: On sám nemůže být nikým souzen.
• XX. teze: Nemůže být souzen ten, kdo se odvolá ke Svatému stolci.
• XXI. teze: Pouze Svatý stolec může soudit "maiores causae".(pozn.: tj. soudit prohřešky proti kanonickému právu)
• XXII. teze: Římská církev se nikdy nemýlila a podle důkazů Písma se nezmýlí.
• XXIII. teze: Nechť je římský papež, pokud byl kanonicky zvolen, pro zásluhy svatého Petra prohlášen za posvátnou osobu.
• XXIV. teze: Pouze s jeho souhlasem je poddaným dovoleno vznášet obžaloby.
• XXV. teze: Pouze on může ustanovovat a sesazovat biskupy bez svolání synodu.
• XXVI. teze: Kdokoliv nesouhlasí s římskou církví, bude vyloučen z obce křesťanů.
• XXVII. teze: Nechť může vyvazovat poddané ze slibu věrnosti vůči hříšníkům.

Skok na seznam „za dveřmi“    Skok na Homepage