O pokoře

Jeden starec měl dobrého poslušníka. Jednou jej kvůli své prchlivosti starec vyhnal z kelie (mnišského příbytku) a vyhodil za ním jeho oděv. Bratr neodcházel od kelie a seděl přede dveřmi. Starec, když otevřel dveře a našel ho tam, poklonil se mu a řekl: "Otče můj! Tvoje trpělivá pokora zvítězila nad mojí prchlivostí. Vejdi do kelie – od této chvíle ty budeš starcem a já učedníkem."

Když otce Mojžíše učinili klerikem a oblékli jej do sticharu (bohoslužebný oděv), pravil mu arcibiskup: "Nyní jsi, Mojžíši, celý bílý!" On odvětil: "Kdybych, vladyko, byl i v nitru takový, jaký jsem navenek." Arcibiskup ho chtěl vyzkoušet a proto řekl klerikům: "Až vejde avva Mojžíš do oltáře, vyžeňte jej a jděte za ním, abyste slyšeli, co bude říkat." starec vešel, klerici ho začali hanět a vyhnali ho. Starec si při odchodu říkal: "Správně Ti to učinili, celý jsi v hříších a nejsi hodem být s lidmi." (OCM 11/97)

O zdrženlivosti

O starci Makáriovi se říkalo, že se řídil tímto pravidlem: když mu bratři nabídnou víno, vypije ho kvůli nim, ale kvůli jednomu pohárku vína nebude pít celý den vodu. Jeho učedník o tom věděl, proto řekl bratřím: "Nedávejte mu víno, nebo se bude mučit v kelii." Když se to bratři dozvěděli, víc mu už nenabízeli.

Jakýsi starec zápasil jednou ráno s myšlenkou, aby neokusil jídlo do třetí hodiny. Když přišla třetí hodina, rozhodl se vydržet do šesté. Když dobilo šest, namočil chléb a sedl si za stůl, ale opět vstal a pravil: "Vydržím do deváté." Nastala devátá hodina a starec, když se pomodlil, uviděl sílu ďáblovu jako dým vycházející z něho. Takto ho opustil hlad.

Říkalo se, že ctihodný Eleazar uměl přemáhat své touhy. Stalo se, že se mu zachtělo pojíst rybu. Připravil si ji, postavil před sebe a nedotýkaje se jí, kořil se v zdrženlivosti. Nedotknuté jídlo se po čase začalo rozkládat. Tehdy si starec řekl: "Teď jez, kolik chceš!" (OCM 11/97)

Zpět na rozcestník »Pravoslavná spiritualita«

Skok na seznam »za dveřmi« Skok na Homepage