Geron Paisios Agiorita (+ 1994)

Rozmluvy III. - Duchovní zápas

Svazek 1. - Zápas s myšlenkami

Díl II.: Rouhavé myšlenky

Kap. 9.: Odkud pocházejí rouhavé myšlenky

Ďábel znečišťuje lidskou mysl rouhavými myšlenkami, aby člověka uvedl do sklíčenosti a do beznaděje. Někdy si však za to můžeme sami.

-Starče, řekněte nám něco o správné netečnosti

-Dobrou netečnost (tj. apatii ke špatné myšlence) potřebuje ten, jenž je přespříliš citlivý a sužovaný od ďábla různými nápady. Tehdy je dobré, aby si tolik nevšímal, v dobrém smyslu, a tolik detailně se nezaobíral jednotlivými věcmi. A ještě je tato apatie potřebná pro toho, kdo může být k mnohým věcem (tj. k pokušením od ďábla) netečným, ale k něčemu má vlivem pokušení přespřílišnou náklonnost, a tím ztrácí ztrácí sílu. Tehdy - na nějakou dobu - mu pomůže dobrá netečnost. Avšak musí být takový člověk pod kontrolou. Musí vyznat svoji myšlenku (při zpovědi) a nacházet se pod dohledem duchovního, jinak může pomalu učinit veškeré hříchy, dojít na jinou stranu a stát se nakonec lhostejným.

-Starče, proč, když upadnu do zármutku, tak mám rouhavé myšlenky?

-Dívej se, aby jsi uviděla, co se děje. Když ďábel vidí, že máš zármutek, tak toho využívá a dává ti světský bonbónek, tj. hříšnou myšlenku. Když napoprvé padneš, tak tě uvádí do veliké sklíčenosti a ty nemáš sílu se tomu bránit. Proto nesmíš nikdy setrvávat ve stavu zármutku, ale je zapotřebí konat něco duchovního, co ti pomůže se dostat z tohoto stavu.

-Starče, velmi mě trýzní myšlenky...

-To je pokušení. Uklidni se a neposlouchej je. Jsi citlivá. Ďábel využívá tvoji citlivost, snaží se, aby ses podrobně zaobírala některými věcmi, k nim přilepuje tvoji mysl a ty se zbytečně trápíš. Může ti přinášet špatné myšlenky např. o starici nebo o mě. Nepřikládej jim význam, možná tě trápí a lámou. Potřebuješ trochu dobré netečnosti.

Rouhavými myšlenkami ďábel trýzní obvykle ty nejzbožnější a nejcitlivější. Zveličuje pak jejich pád (tj. to, že se poskvrní rouhavou myšlenkou), aby je zarmoutil a nedosáhne-li toho, že je přivede to stavu beznaděje, aby spáchali sebevraždu, tak se snaží o to, aby se pomátli a stali bezmocnými. Jestliže se mu nepodaří uskutečnit ani toto, tehdy se spokojí s tím, když na ně přivede melancholii.

Setkal jsem se s jedním, který stále plival. Říkali mi o něm: "Je posedlý." Ale později jsem se přesvědčil o tom, že tento nešťastník se nedopustil ničeho, nebyl posedlý. Vyrůstal jako sirotek a byl citlivý; měl nesprávné myšlení, trochu fantazie, kterou obdělával ďábel a vnukával mu rouhavé myšlenky. Když mu ďábel vnukával tyto myšlenky, tak on mu odporoval tím, že plival rouhavé myšlenky. Kdosi jiný, jenž viděl tuto scenérii, si myslel, že je posedlý. Ten nešťastník byl citlivý, plival rouhavé myšlenky a lidé o něm říkali, že je posedlý!

Ďábel mnohokrát vnukává rouhavé myšlenky člověku ze závisti. Někdy samozřejmě po bdění, když je někdo unavený a nemůže odporovat, tehdy mu nelítostný ďábel vnukává rouhavé myšlenky, a pak, aby ho spoutal nebo uvedl do stavu beznaděje, tak mu říká: "Takové myšlenky nemá ani ďábel! Nespasíš se..." Ještě o Přesvatém Duchu mu může vnukávat rouhavé myšlenky a následovně mu říct, že tento hřích je neodpustitelný atd.

-Starče, může pocházet z nějakého důvodu rouhavá myšlenka od nás?

-Ano, člověk sám může zavdat příčinu. Jestliže důvodem není lidská citlivost, tak rouhavé myšlenky pocházejí od pýchy a odsuzování atd. Proto, konáte-li askezi a máte myšlenky nevíry, rouhavé myšlenky, vězte, že se vaše askeze děje s pýchou. Mysl se zatemňuje pýchou, začíná nevíra a člověk ztrácí blahodať Boží. V případě, že se někdo zaobírá dogmatickými tématy bez patřičných předpokladů, tak má později rouhavé myšlenky.

Zpět na rozcestník „Rady a výroky svatých Otců“

Skok na seznam „za dveřmi"    Skok na Homepage