V Odesské eparchii
Ukrajinské pravoslavné církve
Moskevského patriarchátu (UPC MP)
se bude křest konat pouze úplným ponořením
Poselství o otázce konaní svatého křtu na farnostech Odeské eparchie (diecese) UPC MP od metropolity odesského a izmaelského Agathangela (Savvina) duchovenstvu.
Duchovenstvu Odesské eparchie!
Důstojní otcové!
Podle povinnosti arcipastýřské služby jsme povinni dohlížet na všechno, aby se zachovávalo zdravé a nepoškozené. Především obracím vaši pozornost na svatý křest, který bránou ke všem Tajinám (svátostem), začátkem naší spásy, odpuštěním hříchů a smířením s Bohem. On je „darem přijetí za syna“, protože při křtu se stáváme (adoptivními) syny Božími, spoludědici Kristovými, oblékajíce se v Krista, Pána našeho podle slov apoštola Pavla: „Kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, v Krista jste se oblékli.“ Bez tohoto nikdo nemůže být spasen podle slov Pána: „Nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vejít v Království nebeské“ (Jan 3,5).
Zkoumaje toto Tajemství, musím uvést následující:
1.) Samotné slovo "křest" znamená v překladu z řeckého jazyka, v němž byl sepsán Nový zákon, "pohroužení" (potopení, ponoření) a nikoliv polévání či pokropení.
2.) První, kdo uzákonil křest, náš Pán Ježíš Kristus, byl pokřtěn, když vstoupil do řeky Jordán a ponořil se.
3.) Svatý apoštol Filip sestoupil do vody spolu s eunuchem, aby ho pokřtil: "Sestoupivše oba do vody," praví Písmo svaté, "Filip i dvořan, pokřtil ho" (Skut 8,38).
4.) Pravoslavná církev vždy křtila ponořením, neodchylně tím dodržujíc apoštolskou tradici. Je to patrné ze 7. pravidla II. všeobecného sněmu (r. 381), kde se hovoří o ponoření; dále z druhého mystagogického poučení svt. Cyrila Jerusalemského, kde se přesně píše: "Vyznali jste spasitelné vyznání, ponořivše se třikrát do vody, opět se vynořivše"; dále ze slov sv. Basila Velikého: "Trojím ponořením a týmž počtem vzývání se koná veliká Tajina křtu".
5.) Ponoření do vody, a to trojité, a trojnásobné vystoupení z vody není ustanoveno svévolně a náhodně, ale je to obraz tajemství Vzkříšení Krista po třech dnech.
6.) Pravoslavná církev vždy a všude křtila a křtí trojím ponořením do vody a trojím vynořením z vody. Tak křtí církev v Řecku, církev v Bulharsku, Srbsku apod. Tak křtí i Ruská církev. Tzv. "křest obléváním (poléváním)" protiřečící svatému Písmu i Tradici se objevil na Ukrajině od uniatů, kteří to přijali od latiníků. Zvláště pod uniatským vlivem, přicházejícím dnes ze západní Ukrajiny, pokračují i v současnosti mnozí kněží Odesské metropolie v rouhavé praxi (pozn. 1) křtít poléváním. Někteří jsou v tomto hříchu tak zarytí (zkostnatělí, zatvrzelí), že při konání křtu ani nesundávají z křtěnce oblečení (pozn. 2).
7.) Jeho svatost patriarcha moskevský a celé Rusi Alexij II. nejednou poukazoval na nutnost křtít ponořením a na nedovolenost křtu obléváním (poléváním). "Nyní," říká patriarcha, "se křtí mnoho dospělých a je nutné vytvořit pro ně všechny podmínky, aby se tato Tajina (svátost) vykonávala v souladu s apoštolskými pravidly, skrze úplné ponoření...; dostáváme stížnosti, které svědčí, že křest je vykonáván nedbale, ve spěchu, často je zkracován a to v jeho posvátných částech...; nejvíce stížností a žádostí dostáváme, aby konání pravoslavných Tajin a trebů bylo uvedeno do souladu s kánony (pozn. 3). V prvé řadě se to týká křtu, který je někdy vykonáván pouhým poléváním hlavy křtěnce místo úplného ponoření. V některých chrámech jsou zřízena baptisteria pro křest dětí i dospělých, ale celá řada chrámů s tím nechvátá. Mám zato, že v takových chrámech nemají být dospělí křtěni, ale mají být po katechezi posláni do takového chrámu, kde je baptisterium...; kněz má být pro své stádce ve všem příkladem."
Ve světle výše uvedeného, na základě posvátné Tradice a kanonických pravidel svaté pravoslavné Církve, žehnám k následujícímu:
1.) V každém chrámu Odesské metropolie najít, zřídit křestní koupel náležitých rozměrů, ve které budou děti křtěny pouze úplným trojnásobným ponořením.
2.) Křtění poléváním či kropením vyloučit naprosto. Kněží, kteří svévolně vykonají polévání, musí podléhat zákazu duchovenské činnosti (pozn. 4), nepřestanou-li s touto zhoubnou praxí nedbalosti (nepořádnosti), která přivolává Boží prokletí ("Proklet je ten, kdo koná dílo Hospodinovo nedbale," Jerem 48,10). "A tak je pro vás, kněze, toto přikázání: neposlechnete-li a nevezmete-li si k srdci... praví Hospodin Savaof, tak sešlu na vás prokletí a prokleji vaše žehnání... protože si to nechcete vzít k srdci." (Malach 2,1-2)
3.) Ve městě Odese dospělé posílat k vykonání Tajiny křtu a k předcházející katechezi pouze do chrámů, které mají velká baptisteria, jako např.: Svato-uspenský katedrální chrám, Svato-trojický (řecký) chrám, chrám sv. mučedníků Adriana a Natalie.
4.) Zřídit v každém oblastním středisku Odesské metropolie křtitelnice umožňující vykonat křest dospělých úplným ponořením.
5.) Katechumenát a Tajinu křtu vykonávat zbožně a v ničem nezkracovat postup obřadu a modlitby.
Vůči těm, kteří odmítnou vyplnit toto nařízení, budou uplatněny nejpřísnější kanonické postupy.
Všem pak, kteří zbožně a dle řádu konají svaté Tajiny a neporušeně zachovávají dar (zástavu) blahodati, získaný při kněžském svěcení, uděluji arcipastýřské požehnání. "Blahodať Pána našeho Ježíše Krista budiž se všemi vámi." (Řím 16,24)
+ Agathangel, metropolita odesský a izmaelský
(Zdroj: Sedmica.ru; 10. 6. 2004)
Poznámky
1.) Rouhavá praxe - doslova v originále listu metropolity Agathangela: "koščunstvennaja praktika kreščenija čerez oblivanije". (Zpět do textu)2.) Dosl.: dupačky (Zpět do textu)
3.) Tj. do souladu s jejich kanonickou formou; pozn. překl. (Zpět do textu)
4.) V originále: zapreščenije v svjaščennom saně. (Zpět do textu)
Zpět na rozcestník „Liturgický život Církve“
