„Bůh je veliký“
Dva zázraky naší doby
Zázrak přesvaté Bohorodice — Panagia Saídnaja (Saidnaya)
V prosinci 2004 předstoupil před několik zpravodajských agentur jistý Saúdský muslim (Šachid D.), aby je informoval o následující neuvěřitelné události, která změnila jeho život. O příběhu informovala televize, internet i rozhlas, a koloval v novinách, časopisech a listech po Saúdské Arábii, Sýrii, Palestině a dalších okolních státech.
Hlavní hrdina této pozoruhodné události pochází z bohaté aristokratické saudsko-arabské rodiny. Je to mladý, pohledný a vzdělaný člověk. Obvykle se o takových lidech světsky říká „oblíbenec štěsteny“. Bylo tu však jedno „ale“...
Před několika lety se tento muž oženil s velmi bohatou muslimkou, ukázalo se však, že je neplodná. I přes všechny jejich snahy a mnoho prostředků vynaložených na nejmodernější lékařskou péči zůstávali, jak plynula léta, stále bezdětní. Několikrát vykonali pouť do Mekky a věnovali veliké peněžní dary mešitám... Potomstva se však nedočkali. Mužovi rodiče mu radili, aby si svoji současnou ženu sice ponechal, ale oženil se přitom ještě s další (místní zákony totiž povolují mít současně až čtyři manželky). Rodina na Šachida tlačila neúprosně - rod potřebuje dědice.
I když byl tím vším už vyčerpán a skleslý na duchu, nepřijal radu svých rodičů, ale raději odjel se svojí manželkou na dovolenou do Sýrie. Když přijeli do Damašku, najali si limuzínu s řidičem, jehož si brzy oblíbili a který jim pak sloužil jako průvodce po všemožných památkách, jež po celé Sýrii navštěvovali. Po nějakém čase si řidič všiml, že saúdský pár prožívá hořkost, bolest a zármutek. Jak se s nimi blíže seznamoval, opatrně se jich otázal, proč vypadají tak nešťastně - bylo to snad proto, že nebyli spokojeni s jeho službami?
 |
Bohorodičný patriarší monastýr, Saidnaya. Další fotografie na stránce monastýru: Holy Patriarchal Convent of Our Lady of Saidnaya, Syria |
Lidem, kteří přicházejí do monastýru, je podán k snědení kousek knotu z lampády, která hoří před zázračnou ikonou. A pak jim „křesťanská Marie“ dá podle jejich víry to, co si přejí.
To Saúda i jeho ženu velice zaujalo, takže ač byli pravověrnými muslimy, rozhodli se poklonit se křesťanské svátosti a požádali řidiče, aby je odvezl do monastýru Saídnaji, „Paní křesťanů“. Jeli tedy do monastýru, aby učinili, jak jim poradil.
Monachyně je přijaly přívětivě. Manželé vykonali vše, co obvykle činí poutníci. Se slzami se modlili před zázračnou ikonou, objednali děkovné pobožnosti a dali štědré dary na monastýr. Zapsali si slova modlitby, aby se jimi také doma mohli obracet k Bohorodici. Vypili i lžičku posvátného oleje z lampády, která hoří před divotvornou ikonou. Při loučení jim monašky radily, aby si nezoufali, vždyť Boží Matka už tolikrát pomohla neplodným párům nekřesťanského náboženství!
Při odjezdu Šachid slíbil, že jestli jim dá Boží Matka mít dítě, daruje monastýru 80.000 dolarů a ještě 20.000 dolarů taxíkáři, který jim návštěvu zde poradil.
Pak se manželé vrátili do vlasti a po nějakém čase žena skutečně zjistila, že je těhotná. Za devět měsíců porodila krásného chlapečka. Byl to vskutku zázrak přesvaté Bohorodice.
Jakmile jeho žena porodila, chtěl se Saúd vrátit do Sýrie, aby splnil svůj slib. Při příjezdu zavolal onomu řidiči, oznámil mu, že veze peníze, a požádal jej, aby ho vyzvedl na damašském letišti. Prosil jej také, aby vzal s sebou ještě dva muže jako ochranku. Avšak řidič byl záludný a zlý, a tak přesvědčil dva své přátele (profesionální zločince), aby s ním jeli na letiště, vyzvedli bohatého Araba, obrali ho o jeho peníze a zabili ho. Přijeli tedy pro něj, a když odjížděli z letiště, aniž by ho napadlo, že ho chtějí zabít, slíbil Šachid přátelům řidiče za jejich ochranu, že i každému z nich dá 10.000 dolarů.
Šachid si již tak zvykl na modlitbu k přesvaté Bohorodici, že se ji tiše modlil všude, kde byl. V letadle i taxíku si Šachid šeptal slova děkovné modlitby ke Královně nebeské.
Muže, kteří vezli Šachida, neuspokojila odměna, jež jim byla slíbena, odbočili ze silnice vedoucí k monastýru, zajeli na opuštěné místo, kde Saúda zabili, uřízli mu hlavu a jeho tělo rozsekali na kusy. Zaslepeni vášní a přemoženi strašným činem, který spáchali, naházeli jeho ostatky do kufru auta místo toho, aby je tam prostě nechali. Poté, co si vzali všechny jeho peníze, prsteny, hodinky a vše ostatní, co měl u sebe, jeli hledat nějaké jiné odlehlé místo, kde by těla se zbavili.
Avšak na státní dálnici se jejich auto náhle zastavilo uprostřed silnice a nechtělo se pohnout z místa. Nato ti tři vystoupili z auta, aby zjistili, proč motor vysadil. Motor byl v pořádku, ale automobil z nějakých důvodů stál bez pohybu. Zatímco zločinci zkoumali motor, zastavil poblíž kolem projíždějící řidič a nabídl jim svou pomoc; oni se však obávali, že by jejich strašný čin mohl být odhalen, a tudíž předstírali, že žádnou pomoc nepotřebují, a hrubě ho odbyli. Jenže jak kolemjedoucí řidič odcházel, všiml si krve kapající vzadu z auta, a tak rychle odjel a hned přivolal policii; vždyť i ti muži vypadali podezřele. Když policisté přijeli, auto zločinců stálo stále na stejném místě; když sami uviděli pod autem louži krve, nařídili otevřít kufr.
Jakmile kufr otevřeli, před jejich očima se zkrvavené tělo napřímilo a Saúd se vyhoupl ven; ač se trochu zapotácel, byl - k úžasu všech - nejen naživu ale dobrého zdraví, a řekl jim: „Právě teď Panagia dokončila sešívání mého krku - právě tady“ (a ukázal jim na svém krku oblast „ohryzku“), „poté co sešila zbytek mého těla.“ Když to uviděli zločinci, v hrůze padli na kolena, třásli se děsem a vypověděli vše, co spáchali. Po chvíli zešíleli, váleli se po zemi, rvali si vlasy a křičeli: „Uřízli jsme mu přece hlavu, ale on ožil! Křesťanská Matka Marie vzkřísila Araba!“ Policie je spoutala a jak je odvážela do psychiatrické léčebny, stále volali, že není možné, aby Arab, kterého zabili, sťali a rozřezali, byl ještě na živu. Nikdy nezapírali svůj zločin, naopak všechny žádali, aby o tomto zázraku řekli co nejvíce lidem.
Ukázalo se, že si Šachid pamatoval do nejmenších podrobností vše, co se stalo a to nejen před vraždou, ale i co následovalo - jak mu stahovali prsteny, brali hodinky, odřezávali hlavu. Na to vše se díval jakoby ze strany a při tom cítil blahodatnou přítomnost Ježíše Krista a přesvaté Bohorodice.
 |
Svatá divotvorná ikona přesvaté Bohorodice Saidnaya |
Celou událost zkoumali i duchovní a hierarchové pravoslavné církve v Sýrii včetně samotného antiochijského patriarchy a metropolity chalenského Pavla. Byl konstatován zázrak.
Zpráva o události se rozšířila nejen po celé pravoslavné Sýrii, ale i v Řecku, Jerusalemě, Polsku, Bulharsku a Gruzii. Poutníci přinesli zvěst o této události i na Svatou Horu Athos.
Okamžitě po události Arab zavolal svým příbuzným, aby přijeli do Sýrie, a všichni pak společně jeli do monastýru Panagie Saídnaji. Šachid zde přinesl Bohu své modlitby a prosby. On a celá jeho rodina věnovali monastýru Matky Boží místo původního daru 80.000 dolarů nakonec celkem 800.000 dolarů.
Dnes, když muž vypráví detaily tohoto úžasného zázraku, začíná svůj příběh slovy: „Když se mi toto přihodilo, byl jsem muslimem.“ Nyní již on ani jeho rodina muslimy nejsou.
(nepatrně doplněno dle dalších níže uvedených zdrojů)
Dodatek redakce novin, vydávaných pravoslavným bratrstvem »Bratčin«
Po přečtení článku přemýšlíme: co na to čtenáři?, uvěří, že se to stalo? Podobné události najdeme i v životech svatých. Sťat mečem a přece zůstav na živu, byl sv. Merkurij Smolenský (+1242), který sám šel proti celému vojsku. Něco podobného se stalo s popraveným ct. Kornilijem Pskovsko-pečerským (+1570). Před očima udivených katů se zvedl, vzal svou sťatou hlavu do rukou a odešel...
V akathistu velikomučednici Irině (1. století) v 8. ikosu čteme: „... jako ovečka byla jsi bezbožným Savarijem sťata a pohřbena, poté však z mrtvých vzkříšena jsi byla, držíc větvičku ze stromu rajského, ... králi ses ukázala, aby ho poučila a zahanbila rouhače.“ Objasnění tohoto zázraku najdeme v životopisu sv. Ireny. Anděl Páně se jí zjevil a pravil: „Sice jsi už dokončila zápas svého utrpení, a náleží se, abys zesnula, jelikož ti náleží blaženost na nebesích, přece - aby se nepovyšovali bezbožníci a přestupníci, kteří se chlubí, že překonali moc Boha našeho, - jdi do města, aby tě uviděli živou a zahanbeni byli všichni bezbožní, poznavše, že Bůh náš je všemohoucí...“
To, že se takové zázraky děly v minulých staletích, znamená, že se mohou dít i dnes. Kolik jen známe případů uzdravení z rakoviny, navrácení do života lidí, kteří už byli mrtví? Pro Boha není nic nemožného! Připomeňme si slova evangelia: „Podle vaší víry staniž se vám“ (Matouš 9,33).
O tomto zázraku se hovořilo v televizi, rozhlase a dalších masmédiích Saúdské Arábie, Palestiny a jiných zemí arabského světa. „Hrdinu“ této události zkoumalo několik medicínských ústavů, včetně lékařské komise při OSN. Výsledkem těchto zkoumání bylo svědectví o zázraku - zjevné bylo, že ten člověk byl ve stavu tělesného rozdělení (oddělení tělesných částí), pak byl sešit a nervy byly spojeny nějakým nám v současnosti nedostupným způsobem. Americká strana učinila závěr, že je to vše dílem UFO a odmítla poskytovat další informace. V tuto chvíli je osud člověka ze Saúdské Arábie neznámý; je možné, že odcestoval do jiné země.
Vysvětlení pravoslavných termínů
Monachyně, monašky - mnišky
Monastýr - klášter
Panagia, panagie - řecky dosl. „přesvatá“ (myslí se tím přesvatá Bohorodice, Matka Boží)
Zdroje: Anglická verze - „Orthodox Life“ (USA, New York, Jordanville)
Ruská verze - „Spaste naše duše“ (všeukrajinský církevní žurnál pro věřící i nevěřící; s požehnáním metropolity arcibiskupa Ireneje Dněpropetrovského a Pavlogradského; č. 5/85 2006)
Na internetu viz např.: www.pravaya.ru
Další zprávy o zázraku:
http://full-of-grace-and-truth.blogspot.com/2009/01/great-miracle-in-syria-and-convent-of.html
Související stránky:
Web monastýru: http://saidnaya.com/
Fotogalerie: http://homepage.mac.com/hobwahid/Syria_Photos/PhotoAlbum102.html
Holy Land: http://www.impantokratoros.gr/8299EA31.en.aspx
Tento článek je součástí brožurky „Zázraky naší doby, Athos a konec světa“, jejíž sazbu si můžete k domácímu vytištění knížečky stáhnout v PDF z naší stránky downloadu.
Zpět na rozcestník věnovaný Panně Marii
Zpět na rozcestník pravoslavných divů
